Láska na první pohled X skutečná láska

Rád bych se podělil o svůj sloh na zadané téma, který jsme psali jako trénink na maturitu. Myslím, že není úplně od věci si ho nenechat jen pro sebe.

Láska na první pohled nemá se skutečnou láskou nic společného

Premisa psychologů

Psychologové z Británie tvrdí, že zamilovat se na první pohled sice jde, je to ale proces týkající se pouze ega a sexu, nikoli skutečné lásky. Ale co lidé, které spolu jsou od jejich prvního setkání, kdy se do sebe zamilovali na první pohled a jsou spolu třeba dvacet let? A co je to ta "skutečná láska"?

Proč nemají pravdu

Skutečně existuje mnoho párů, jejichž společný život se započal láskou na první pohled. Člověk si totiž druhého vybírá chemickou reakcí. Když to vezmu podle sebe - uvidím hezkou slečnu, něco mě na ní upoutá (vůně, pohled,...), ani si třeba nemusím uvědomit co, a to něco spustí v mém těle chemickou reakci. Říká se, že zamilovanost je jako droga, a to je pravda, protože působí v těle na stejném principu. Jestliže mohou chemické reakce probíhat velmi rychle, což mohou, není nejmenší problém se na první pohled zamilovat. Vlastně, takových reakcí, ať už silnějších nebo slabších, zažije člověk velmi mnoho, ať už je svobodný nebo zadaný, ženatý nebo v celibátu. Jeden kněz říká, že se zamiluje desetkrát do roka (přestože už je dnes v důchodu). A já s ním souhlasím. Přestože už jsem zadaný, stává se mi, že se zamiluji. Zkuste si toho někdy všimnout u sebe, a uvidíte...

Proč mají pravdu

Proč kněz tedy zůstává knězem a proč jsem dva a půl roku s jednou dívkou a nehodlám to měnit? Protože zamilovanost je sice krásná, a to potvrdí každý, kdo ji někdy prožil, ale je také velice krátká. Průměrně trvá jeden až dva roky. To je proti padesáti letům manželství dost málo. Ale láska trvá dlouho a je mnohem krásnější. Kdo ji prožívá, nenechá se jen tak zmanipulovat krátkotrvající "drogou". A nejedná se jen o lásku partnerskou, ale o jakoukoliv další. Ten kněz zůstává knězem protože předmětem jeho lásky je Bůh a ten vztah ho naplňuje natolik, že k tomu nepotřebuje partnerku (osobně si myslím, že tohle je povolání ke kněžství). Předmětem mé lásky je samozřejmě také Bůh, ale svou lásku dávám také dalšímu člověku. A pak taky svým přátelům (jako asi většina lidí). Každá ta láska je sice úplně jiná, ale přitom jsou všechny stejné. Zamilovanost sice vede k lásce, ale láska není nutným důsledkem zamilovanosti.

Zamilovanost X láska

Rozdíl mezi láskou a zamilovaností naznačuje již úvodní tvrzení britských psychologů. Zamilovanost je obrácená na mě, na moje ego, uspokojuje moje potřeby, zatímco láska je obrácená k tomu druhému, k jeho potřebám. Když jsem do někoho zamilovaný, chci být pořád s ním, protože to uspokojuje moje potřeby, zatímco když někoho miluji naplňuje mě, když mohu uspokojit jeho potřeby.  Proto může Ježíš vyzývat, abychom se milovali tak, jako On nás. Není to výzva k nějakým společným orgiím, ale k nesobeckému a nezištnému uspokojování potřeb druhých. Láska je nesobecká, zamilovanost v podstatě sobecká. Láska je z velké části rozhodnutí, že milovat chci (a musím pro to taky něco dělat), zamilovanost je jen chemická reakce, pomůcka, která nám má pomoci, abychom k tomu rozhodnutí došli. Proto je dobré se svým partnerem nejdříve před svatbou pár let chodit, protože láska vyžaduje mnoho rozhodnutí a tolerance a je možné, že s daným člověkem prostě nebudeme moct žít (což v zamilovanosti nepoznáme, protože máme růžové brýle, jsme zmanipulovaní).

Pravdu má jen jedna strana

Po zvážení všech pro a proti a po zvážení vlastní zkušenosti (obojí jsem udělal dávno před tím, než jsem psal tyto řádky) se přikláním na stranu britských psychologů, ba co víc, tvrdím, že opačný názor, než je tento, je nesprávný. Pravdu tu má jen jedna strana, ačkoliv tomu v mnoha jiných případech tak není. Ať se totiž zamýšlím, jak se zamýšlím, vždy dojdu k závěru, že zamilovanost není láska a pokud chci s někým mít opravdu pevný a láskyplný vztah, pak ho musím rozvíjet a podporovat i po rozumové stránce, ne jen pocity. I u párů, které se zamilovaly na první pohled, zamilovanost odezněla a musela nastoupit láska. Jinak by ten vztah nevydržel. A proto tvrdím, že zamilovat se na první pohled sice jde, je to ale proces týkající se pouze ega a sexu, nikoli skutečné lásky.